Přeskočit na obsah
JaSovy stránky > Počítač a internet > Zálohování dat

Zálohování dat

Jak říká jedno moudro: „Lidé se dělí na dvě skupiny. Na ty, co zálohují, a na ty, co o svá data ještě nepřišli.“ 🙂 Může to znít vtipně, ale bohužel je to většinou pravda. 🙁 Zálohováním se lidé často zabývají až po tom, co o svá data přijdou – ale to už bývá pozdě. 😉 Další moudro praví: „Zálohujte svá data tolikrát, kolikrát je máte rádi.“ 🙂 A ještě jedno, tentokráte moje vlastní: „Na zálohování dat byste měli být ochotni obětovat tolik peněz, na kolik si jich Vy sami ceníte.“ 😉

Zálohováním dat myslíme uložení aktuálních kopií pracovních souborů, abychom je v případě havárie či nehody dovedli rychle obnovit do původního stavu (nejlépe těsně před poruchou), a tedy o ně nepřišli (nebo o co nejméně). Nejčastější příčinou ztráty či poškození dat je selhání hardwaru/softwaru, případně lidská chyba.

Zálohy můžeme vytvářet:

  • plné – plná záloha všech dat
  • inkrementální (přírůstkové) – pokaždé se zálohují pouze rozdíly od poslední zálohy, pro obnovu potřebujeme plnou zálohu a všechny inkrementální
  • diferenciální (rozdílové) – pokaždé se zálohují rozdíly od poslední plné zálohy, pro obnovu potřebujeme plnou zálohu a poslední diferenciální

Níže popsané možnosti úložišť je určitě dobré kombinovat, tedy nespoléhat se jen na jeden typ záloh. Jak se říká, nemít všechna vejce v jednom košíku. 🙂

Fyzická úložiště

S rozvojem digitálních technologií se mění i zálohovací média. Nejprve to byly magnetofonové pásky, potom diskety, CD, DVD, nyní se nejvíce používají externí disky, případně USB flash disky či paměťové karty.

Zálohovat se může buď manuálně, tedy připojením disku a obyčejným kopírováním příslušných souborů a složek, nebo to nechat na automatice. K tomu slouží různé zálohovací programy: můžou to být jak jednoduché skripty (spouštějí se podle nastavení automaticky opakovaně v určité době, případně manuálně), tak i komplexnější zálohovací programy (kromě zálohování mají velké možnosti nastavení i další funkce navíc. Některé jsou zdarma, jiné jsou placené. Z těch zálohovacích programů, které jsou zdarma, je to například FreeFileSync, SyncBackFree, BackUpTime, SyncFolders, 7BackUp, AllWaySync, Duplicati a další. Z těch skriptů to je např. rdiff-backup (ten používám já na Linuxu).

Online úložiště

S rozvojem rychlosti a kvality internetového připojení mají v současnosti velkou popularitu tzv. cloudy, vzdálená online úložiště, kam se přes internet data při zálohování kopírují. Výhodu mají v tom, že data v nich uložená jsou zálohovaná (synchronizace), po internetu přístupná odkudkoliv (lze je snadno sdílet), smazaná data lze obnovit (časově limitovaný koš) a někde je i funkce verzování souborů. Jako možné nevýhody se může jevit nárok na připojení k internetu (datové limity poskytovatelů), bezpečnost dat (soubory na serverech poskytovatele, někdy možné šifrovat nebo použít dvojfázové ověřování) a ochrana soukromí (poskytovatel má přístup k Vašim souborům a někde je může i využívat).

Cloudových úložišť existuje velké množství a liší se cenou a rozsahem poskytovaných služeb. V základu nabízejí určitý prostor zdarma, který lze za měsíční či roční příplatek navýšit. Nejznámější jsou tyto:

Funguje to tak, že si stáhneme a nainstalujeme synchronizační aplikaci. Po jejím spuštění si nastavíme, které složky chceme do cloudu zálohovat, a potom už vše probíhá automaticky (když změníme/smažeme/vytvoříme soubor, tak aplikace ho sama synchronizuje v cloudu). Velmi jednoduché. 🙂

Mohlo by Vás také zajímat

Naposledy aktualizováno: 14. 11. 2024