Obsah
Pokud nechceme spoléhat na státní penzi, můžeme si na ni spořit buď v starším penzijním připojištění (s garantovaným, ale nižším úrokem – už ale založit nejde), nebo v novějším doplňkovém penzijním spoření (s negarantovaným, ale vyšším úrokem). Nově (od ledna 2024) platí zpřísněné podmínky, kdy státní příspěvek je 20 % (max. 340 Kč), ale za předpokladu, že si měsíčně ukládáme aspoň 500 Kč. Celá částka se navíc zhodnocuje (buď na spořicím účtu, nebo na investicích). Finance tam máme taky časově vázané (spořit musíme minimálně 10 let a potom to můžeme vybírat nejdříve až v 60 letech, a to pouze postupně, tedy nikoli najednou). Pokud to situace umožní, může nám tam přispívat i zaměstnavatel (ale to záleží pouze na něm). Od ledna 2024 existuje také důchodové investiční spoření (DIP), které kromě jiného umožňuje si z investované částky odečíst z daní měsíčně až 4000 Kč. Ale i tam to máme blokované jako u produktu výše. 😉
Moje zkušenosti
Na penzi jsem si začal spořit už během prvního zaměstnání. Penzijní připojištění jsem si založil někdy kolem roku 2000 u společnosti Winterthur, která se v roce 2002 přeměnila na Credit Suisse. V roce 2007 se název změnil na AXA a nakonec v roce 2021 na Uniqa. Měsíční příspěvek jsem platil na začátku (rok 2000) 100 Kč, který jsem si po asi 10 letech zvýšil na 300 Kč a potom (roku 2021) ještě jednou na nynějších 500 Kč. Na začátku to bylo klasické penzijní připojištění (spíše spoření – menší výnos, menší riziko), které jsem si v srpnu 2023 nechal (vzhledem k převažujícím nevýhodám) převést na výhodnější doplňkové penzijní spoření (spíše investování – větší výnos, větší riziko). Pravidelně spořím pouze minimum (tj. těch 500 Kč měsíčně), abych dostal minimální státní příspěvek (aktuálně 100 Kč). O DIPu kvůli nemožnosti okamžitého výběru neuvažuju (daňová úspora není pro mě velkou výhodou, navíc zaměstnavatel tam nepřispívá).
Mohlo by Vás také zajímat
Naposledy aktualizováno: 17. 2. 2024