Přeskočit na obsah
JaSovy stránky > Jak na finance > Kryptoměny

Kryptoměny

Kryptoměny můžeme získat několika způsoby. Nejsnadněji je to na kryptoburze (největší je Binance) nebo v kryptosměnárně – i těch existuje velké množství (Coinmate, Simplecoin, CoinBank, Anycoin, Revolut Ramp…). Na burze je to trochu levnější, ale komplikovanější, než je to ve směnárnách. Abychom mohli kryptoměny držet, můžeme je mít uložené buď třeba na té burze či směnárně, nebo lépe v nějaké kryptopeněžence, kde je máme více pod kontrolou. (V poslední době se množí případy, že uživatelé přišli o kryptoměny uložené na nějaké burze/směnárně, která zbankrotovala či unikly přihlašovací údaje uživatelů.)

Kryptopeněženek je velké množství – můžou být:

  • papírové – např. BitAddress – jsou zdarma, poměrně bezpečné, ale pro placení ne moc praktické
  • softwarové – jsou to programy/aplikace v mobilu/počítači – jako nejlepší se mi zdály Coinomi a Trust Wallet (aplikace pro mobil) či Exodus (jak pro mobil, tak i pro počítač) – jsou zdarma a představují rozumný kompromis pro nižší částky (zhruba řádově do 10 tisíc Kč)
  • hardwarové – např. český Trezor či francouzský Ledger – jsou placené (cena se pohybuje v nižších tisících Kč) – mají nejlepší zabezpečení (na rozdíl od softwarových peněženek jsou offline, tedy odpojené od internetu) – doporučuje se je využívat pro uchování vyšších částek (zhruba řádově od 10 tisíc Kč)

Každá kryptopeněženka má pro každou kryptoměnu jedinečnou adresu, na kterou se posílají ty kryptoměny. Je to ekvivalent čísla bankovního účtu. Za kryptoměny a přístup k nim si zodpovídáme pouze my. Každá kryptopeněženka má svůj tzv. „seed“, záchranný seznam (většinou 12/24 anglických) slov, jejichž správnou kombinací si lze přístup do peněženky v případě ztráty přihlašovacích údajů obnovit. Pokud ztratíme přístup do peněženky a nemáme ani ten seed, jsou naše kryptoměny nenávratně ztraceny. Proto je velmi důležité seed uchovat na nějakém tajném a bezpečném místě, aby se dal v případě potřeby použít. (Neexistuje nic jako technická podpora, která by nám jako banka přístup do peněženky obnovila.)

Bitcoin může sloužit jak pro uchování hodnoty (tzv. digitální zlato), tak pro placení (místo běžných peněz). Protože převod bitcoinů nějakou dobu trvá (než se transakce schválí v systému), v této primární podobě se k běžnému placení použít nedá. (Nikdo nechce čekat třeba několik hodin na to, až mu přijdou peníze.) Řešením je použití tzv. lightning network (LN), „vrstvy“ nad bitcoinem, která okamžitou platbu umožní. Je na to potřeba tzv. lightning peněženka. Může to být buď samostatná aplikace v mobilu (např. Muun nebo Phoenix), nebo jako součást aplikace Anycoin (zde je výhoda v tom, že se tam nemusí bitcoin zvlášť převádět, jako v případě samostatných peněženek). Při platbě touto peněženkou dochází k převodu částek okamžitě (tj. např. na jednom mobilu zadáme v lightning peněžence platbu a v druhém mobilu se hned do jiné peněženky připíše). Nemusíme se bát, že spleteme adresu – lze využít QR kód, který se na jednom mobilu vytvoří a druhým oskenuje (podobně jako v mobilním bankovnictví). Navíc částky jdou zobrazovat jak v bitcoinech/satoshi (stomiliontina bitcoinu), tak i např. v korunách. Tak máme přibližnou představu, kolik tomu druhému pošleme (např. platba za útratu v restauraci).

Další možností je investovat přes ETN (Exchange Traded Notes), což je obdoba ETF. Sám to nevyužívám, ale pro někoho to může být snadnější, než si pořizovat kryptopeněženku (nejlépe hardwarovou).

Moje zkušenosti

Od srpna 2022 využívám směnárnu Anycoin. Po přečtení několika recenzí jsem si ji vyhodnotil jako ideální k nákupu kryptoměn. Je v češtině, má jeden z nejlepších kurzů, podporuje velké množství kryptoměn, obsahuje kryptoměnovou lightning peněženku a další věci. Pomocí trvalých příkazů odkládám pravidelně menší částky do kryptoměn Bitcoin a Ethereum, které se mi zdají jako jediné, co by mohly do budoucna přetrvat. (Samozřejmě můžeme nakoupit dle libosti, je na výběr z několika tisíců kryptoměn.)

Od září 2022 využívám hardwarovou kryptopeněženku Trezor, která je od českého výrobce. Zřídil jsem si ji proto, abych na ni čas od času (po nahromadění bitcoinu či etherea vyšší hodnoty) převedl kryptoměny ze svého účtu Anycoin. Protože je převod za fixní poplatek, tak to nedělám často, ale zase nechci nechávat větší částky u někoho cizího. Jak se říká: „not your keys, not your coins“ (tzn. peníze nejsou naše, jestliže nejsou pod naší kontrolou). Na hardwarovém offline Trezoru jsou naše kryptoměny v bezpečí (samozřejmě za předpokladu, že někomu nesdělíme přístupové údaje).

Od ledna 2026 využívám na směnu vestavěnou funkci přímo v kryptopeněžence Trezor. Byla tam i dříve, ale nabízela směnárny s podstatně horšími kurzy, než měl doposud používaný Anycoin. Nyní tam je možnost udělat nákup přes Revolut (a to dokonce v českých korunách). V aplikaci Trezor si vyberu směrnárnu Revolut Ramp, zvolím částku a adresu peněženky a po určitě době (několik desítek minut až pár hodin) mám kryptoměnu rovnou přímo ve svém Trezoru. 🙂 Výhoda je v tom, že jednak je tam lepší (či minimálně stejný) směnný kurz, než je na Anycoinu, jednak to pak z Anycoinu nemusím převádět na kryptopeněženku Trezor (s poplatkem 0,00001 BTC, což je aktuálně asi 15 Kč). Nevýhodu od Anycoinu to bohužel má v tom, že tam nelze naplánovat automatické pravidelné nákupy (DCA), ale musí se to dělat manuálně. 🙁 Konkrétní příklad: aktuálně u Revolut Ramp nakoupím 0,001 BTC za 1453 Kč, u Anycoin za 1477 Kč (+ 15 Kč poplatek za převod do Trezoru).

Mohlo by Vás také zajímat

Naposledy aktualizováno: 8. 2. 2026